Neuskutečné projekty tratí na Jihu

Jihočeský region má v historii evropské železniční dopravy ojedinělé prvenství. Od roku 1827 zde byla v provozu první koněspřežní železnice na evropském kontinentu, tedy přesněji řečeno mimo území Anglie. Až do roku 1871 zabezpečovala přepravu osob a zboží mezi Českými Budějovice a Lincem. K budějovické železné dráze měla být vedena i další koněspřežka, tentokrát zamýšlená ve směru Křivoklát, Radnice, Plzeň, Strakonice, Protivín a České Budějovice. Tento projekt nakonec zůstal jen na papíře, neboť na místo živé koňské síly nezadržitelně nastupovala síla parního stroje.
První železniční trať na českém území se jihočeskému regionu vyhnula, neboť její trasa byla vedena ve směru Vídeň – Břeclav – Brno – Přerov – Olomouc – Pardubice a Praha. Pokračování této dráhy později směřovalo k saským hranicím. Provoz na této trati byl zahájen v roce 1845. Zajímavostí však je, že původní trasa železnice byla v roce 1838 zamýšlena ve směru Vídeň – České Budějovice a dál podél toku Vltavy ku Praze. Z Českých Budějovic měla být vedena odbočka směrem Plzeň, Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Tento návrh vídeňského redaktora J:C.Bernarda však nebyl ani blíže projednáván a snad z technických důvodů byla přijata varianta Vídeň – Brno – Olomouc – Praha. Jihočeský region se tak musel počkat na jízdu prvního vlaku taženého parní lokomotivou až do roku 1868.
Takřka od samého počátku vývoje železniční sítě v jihočeském kraji byly navrhovány různé varianty vedení plánovaných tratí. Již první železnice z Vídně do Českých Budějovic a Plzně byla původně navržena jinou trasou, než-li byla nakonec realizována a po které se jezdí dodnes.Projekt z roku 1864 byl původně navržen ve směru Vídeň, Tulln, Třeboň, České Budějovice, Hluboká, Netolice, Vodňany a Číčenice. Odtuď byla trať již směrována v trase dnešní dráhy, tedy Protivín – Strakonice a dál do Plzně. V roce 1866 však došlo ke změně projektu a dráha byla vytýčena v trase Vídeň, Gmünd, České Velenice, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Nakří ( dnes Dívčice ), Číčenice, Protivín, Strakonice atd. Stranou zůstala nejen významná schwarcenberská města Třeboň a Netolice, ale i města královská Vodňany a Písek.
Změna tohoto projektu tratě však nebyla v žádném případě ojedinělá. I při dalších realizací dalších tratí bylo vždy vypracováno několik rozdílných variant řešení vedení trasy mezi výchozím a cílovým místem. Nakonec byl vybrán projekt, který nejvíce splňoval různá finanční, hospodářská, územní, vojenská, majetková a společensko – politická kritéria. Vybrané řešení nebylo vždy optimální a většinou k němu také bylo přihlédnuto i z důvodu finanční úspory. Při plánování nových projektů tratí svoji významnou úloho hrály i ryze lokální zájmy různých sdruženích , které se velmi často snažily prosadit realizaci jimi navrženého projektu, i když ten někdy nebyl v souladu se zamýšlenou strategií státu v koncepci rozvoje sítě železniční dopravy.
Základní páteří železniční dopravy na jihu Čech byly dvě tratě obrazně ležící po obou stranách Vltavy. Provoz na trati České Budějovice – Plzeň byl zahájen v roce 1868. Z Českých Budějovic do Českých Velenic a do rakouského Eggenburgu vyjel první vlak 1.listopadu 1869 a dál do Vídně jezdil až od 23.června 1870. Provoz na druhé hlavní jihočeské trati ve směru Gmünd – České Velenice – Veselím nad Lužnicí – Tábor –Praha byl zahájen 14.prosince 1871. Až 8.června 1874 byl zahájen provoz spojovací trati mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.
V roce 1871 vyjel první parní vlak na trati České Budějovice – Rybník – Horní Dvořiště – Summerau. Další železniční trať vycházející z Českých Budějovic do oblasti Šumavy byla až dokončena v roce 1892 ve směru Český Krumlov, Kájov a Želnava.
Na přelomu 19. a 20. století byla železniční síť na jihu Čech dokončena. Poslední vlakový projekt byl dokončen v roce 1911 stavbou tratě ve směru Certlov ( Rybník ) – Vyšší Brod – Rožmberk – Lipno.

Neuskutečněné projekty železnice na jihu Čech ( výběr bibliografie ) :

Dráha Sušice – Kašperské Hory. Otavan,5,1921,s.167-168.
Hajer Václav : Příběh železniční trati, která neměla nikdy šanci být vybudována.
Českokrumlovské listy, 15.10.1998, s.17.
Louženský Jiří : Neuskutečněné tratě na jihu Čech. Jihočeský železničář, 1987, č.1-2.
Louženský Jiří : Neuskutečněné železniční tratě na jihu Čech. Rozpravy Národního
technického muzea v Praze, č.115. Železniční doprava, Praha, 1991,s.77-87
Muk Jan : O nové komunikační spojení jižních Čech a Jihozápadní Moravy tratí České Budějovice – J. Hradec – Brno. Jihočeský plán, 1946, č.5, s.1-3.
Návrh tratě Žichovice – Vimperk. Otavan,5,1920, s.60.
Pavel Josef : Dopravní otázky třeboňského okresu. Třeboň, 1939.
Povltavská dráha. ( Vrané nad Vltavou – Milevsko ). Otavan, 7, 1923, s.105.
Pro stavbu dráhy České Budějovice – Třeboň – J. Hradec – Strmilov – Telč – Moravské Budějovice. Jihočech, Č.B., 7.10.1926, s.2.
Železniční spojení českého jihu a jihozápadu s Moravou. Jihočeské listy, 22.12.1923, s.1.